Nesting je označení procesu, jehož výsledkem je „naskládání“ dílů určených k tisku do tiskového prostoru. Původně toto slovo označovalo umístění různých výkresů na list papíru tak, aby došlo k maximálnímu využití plochy papíru a k minimálnímu odpadu.

V případě aditivní výroby lze označovat také jako 3D nesting a jeho smyslem je vyplnit co nejefektivněji tiskovou komoru tak, aby bylo možno v jedné tiskové úloze (tzv. build) vyrobit co nejvíce jednotlivých dílů. Tyto díly se mohou navzájem i výrazně lišit tvarem či velikostí.

Ukázka nestingu úlohy pro 3D tiskárnu v softwaru NX. Foto: Siemens

Cílem je snížit náklady na výrobu každého dílu, neboť při seskupení více dílů do jedné úlohy s optimalizovanými minimálními rozestupy mezi nimi lze dosáhnout výrazné úspory výrobního času i spotřeby materiálu.

Z důvodu technologických omezení je nesting použitelný pouze u některých metod 3D tisku – například u technologií SLS nebo MJF. Tedy primárně tehdy, když je jako materiál používán práškový polymer.

Nesting lze provádět automatizovaně – o co nejlepší využití prostoru tiskové úlohy se postará k tomu určený software. Takových aplikací je celá řada, mj. Netfabb, Materialise Magics, 4D additive a další.